Posel smrti

3. října 2010 v 21:12 | woleilin |  Básničky *polibky můzy*
                    Pomalu kráčel temnou ulicí,
                    přes hlavu kápi, v očích výraz smrtící.
                    Pevně svíral růži černou,
                    černou jak duši odsouzenou.

                    Kde vzal tu sílu? Kde vzal moc?
                    Přijít teď, v tu strašnou noc.
                    V ulicích bolest, slyšel pouze on.
                    Nevědomky šeptal: ,,Je jich milion."

                    V očích jiných viděl smrt,
                    nebál se vzít slůvek hrst.
                    Mezi lidi slůvka hodil,
                    růží srdce osvobodil.

                    Duše čisté k nebi míří,
                    jako hvězdy na zem září.
                    Duše černé sbírá sám,
                    dovede je ke skalám.

                    Skály smrti, branou jsou,
                    do toho světa hříšníky odvedou.
                    Ten svět hrůzy, bolesti a strachu,
                    tvoří písek, sucho a hromada prachu.

Black rose




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama