Kroky

3. října 2010 v 21:59 | woleilin |  Povídky =o)
Věděla, že není sama. Ty kroky, to ty kroky duněli celým domem.
Seděla v koutě a snažila se probudit. ,,Musí to být sen." opakovala a štípala se do ruky.
,,Nejde to, neprobouzím se."
Ty kroky se opět přibližovaly, byly mnohem blíž než kdy před tím.
Snaha probudit se byla marná, v jejích očích se začala objevovat panika. Její tělo vypovědělo.
Nebyla schopna žádného pohybu ani jediné hlásky.
,,Musím vstát a najít sestru." přemlouvala sama sebe. Ze svárů se sebou samou ji vyprostil křik. Křik její sestry...
V té chvíli zanechala svůj strach a obavy v temném koutě, který jí byl úkrytem a vydala se za křikem sestry.
Ten hrozivý křik ji dovedl do sestříného pokoje. Jakmile se zastavila mezi dveřmi strnula a zalapala po dechu.
Až po nějaké chvíli ten obrovský knedlík v krku spolkla. ,,Tati?" vyhrkla třesoucím se hlasem.
Při pohledu na čtrnáct let mrtvého otce se jí podlamovala kolena.
,,Uteč! Uteč a už se sem nikdy nevracej!" pronesl prosebně.
Hodila po něm nechápavým pohledem a rozeběhla se ke schodům. Přitom za sebou slyšela otcův hlas: ,,Zachraň se! Uteč a nevracej se!"
Pod schody o něco zakopla. ,,Sestřičko!" zašeptala přes potok slz.
Její mladší sestra tam ležela mrtvá s vyděšeným výrazem ve tváři.
Pomalu se zvedla a v hlavě jí znovu zněl otcův hlas: ,,V domě je někdo zlý. Zachraň se! Uteč!"

***

,,Tati?" zeptala se polohlasem dívka skrčená v koutě.
A znovu uslyšela kroky. Ty kroky, které duní celým domem.


strach
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama